13. března 2012 v 16:36
vlastimil
to potápění je pomalejší, půmpují nikoliv vodu ale obě strany nové peníze jak mourovatí. Ucpávání děr tím, že schválím dosavadní a udělám novou na hladině ani americkou ani evropskou kocábku neudrží . Předáci jsou jak kapitán Conkordie, ještě osádku chlácholí že je dobře. Zatím stoupají akorát ceny benzínu a vajíček a v ulicích se bojuje zatím jenom v Řecku. Možná se brzy přidají Portugalci. My budeme zase poslední a ještě se vesla chopí všelijací falešní proroci jako Fisher nebo Švejnar.
13. března 2012 v 15:41
Stan
13. března 2012 v 12:22
Stan
12. března 2012 v 19:27
dr. hospodar
Já vám to vidím na frňáku, šimik, že máte doma otáříček, a když přitáhnete po pár pivech domů, brečíte jak želva po cccp. Marně se neříkalo: sovětský svaz, mírová hráz. A tak to máte ve své prostoduchosti jednoduše rozdělené. Co je z východu, to je bratrská pomoc, co ze západu, okupace. A jak jste zvyklej, že bratři vás okradou a zplundrují zemi, nechcete sem pustit nikoho, protože máte strach, že vám přeříznou vaši ovci-favoritku.
12. března 2012 v 19:21
Stan
Pohadkaz kuchynky pejzateho dedecka: byl jednou jeden syrsky civilista Aron, ktery skrome zil ve sve muslimacke chaloupce, prace bylo malo, nekdy ani na pancerovou pest nezbylo, naboju do kulometu ubyvalo a nezbyvalo nez se vypravit do sveta, kudy sel tudy sel, najednou stoji pred Tel Avivem, kralovstvim pejzateho bratrstva a potka Sedmirypakateho draka Natahninohu, ten mu ovsem, jak to v pohadkach byva, ihned splnil 3 prani a tak se mohl spokojene vratit do rodne chaloupky s tankem plnym protitankovych raket a pancerovych pesti, kterymi pak mirumilovne demonstroval proti zlemu vladci Assadovi a s plnym pytlem macesu, pro svou syrskou mazelku Rebeku
